Nezařazené

Gaučoví stavitelé přichází neustále s vynikajícími nápady jak s pomocí tyče a lejna dotáhnout vápencové 2,5 tunové bloky po rovině k pyramidě, jak je zvednout a s přesností desetin milimetru sesadit k sobě a na sebe. Nejdříve to prý dokázali otroci za polévku, nyní zase zkušení námezdní dělníci.
Tak až to všechno géniové předvedou naživo, mohou se rozhlédnout po kontinentech a ukázat to samé na dalších statisících megalitických staveb.

Badatel po megalitické minulosti planety ztrácí vyrovnanost při střetu s těmito ‚“mohli“kami, kteří absolutně nemají přehled o rozsahu nespočetných složitých megalitických komplexů, které často převyšují objemem kamene pyramidy v Egyptě a které jsou na tak nemožných místech, že jiný přístup než vzduchem tam prakticky možný není.

Třeba v Anatolii jsou v různém stupni rozvalení a eroze nejméně stovky často nezmapovaných ruin z tunových bloků, na vrcholech hor, kam se po strmém srázu tak tak vyškrábe badatel Maksim Gaubec a jeho kolegové, sotva s batůžkem a lahví vody. Obrovské množství materiálu stavby se tam mohlo dostat jen vzduchem, stejně jako jeho tajemní neznámí uživatelé.

Obrovské budovy a nespočetné množství až tunových bloků. Vchody o výšce 4 metry a panoramatická okna vysoká 3 metry. Prostě architektura Gigantů.

(NE) Pevnost Černá mlha v Anatolii

Stěny budov jsou typicky megalitické dvouplášťové s tloušťkou 1.2 metru. Místnosti také typické, velmi vysoké (stropy jsou zřícené) s plochou vzhledem ke stěnám až velmi malinké, odhadem sotva 6 x 5 metrů. Ne, tohle lidé určitě nekonstruovali a nepoužívali.

Naposledy upraveno: 

El Mirador

:odkaz na mapku 140 km treku k El Mirador.

Severozápadně od Tikalu, kousek nad La Muerta se rozkládá další rozlehlá oblast komplexu El Mirador.

“ (a) Příklad střediska Tier 1, El Mirador. Výška staveb se v uvedených oblastech pohybuje mezi 15 a 72 m. Plocha lokality je vyznačena přerušovanou červenou čarou a přidružená předměstí města jsou propojena intravilánovými hrázemi. Monumentální architektura a intrasitální hráze naznačují, že lokalita se rozkládá na ploše 132 km2 .
b) Objemová plocha 1 km2 občanského centra, tvořená především opevněnou západní skupinou lokality, přesahuje 4 000 000 m3. „

Jak uvádí popis, zastavěná plocha El Miradoru je zhruba 12 x 11 km a jenom v centrální části je na 1 km2 uloženo přes 4 mil m3 kamene. Pro srovnání Velká pyramida na plošině Giza disponuje objemem 2,6 mil m3. Na místě máme problém uvedený fakt ocenit, neboť pohled na celou oblast z nejvyššího bodu v místě pyramidy La Danta vypadá takto.

Pyramida La Danta vyčnívá nad zeleným peklem džungle.

Tikal a Yaxha

: odkaz na mapku 200 km treku přes Tikal a Yaxhu.

Tikal na LIDAR snímkování i s neodkrytými strukturami, které se rozkládají až na ploše 64 km2.

Yaxha. Kamkoliv návštěvník jde, nachází se stále na základových umělých plošinách z kamenných bloků. Centrum se rozkládá na 2 km2. Celkový počet včetně menších struktur (stély) se uvádí 500 a celková plocha oblasti se souvisejícím okolím 148 km2.

Každého megalitického badatele bude jistě zajímat doba kdy byly komplexy založeny. Řada badatelů se obává příliš odtrhnout od nesmyslně iracionálního datování historických institucí. Jestli si poslechnete hypotézy Arsenije (nejen), klade počátky staveb do minulosti cca. 10 tisíc let plus.
Náš portál GP považuje za vcelku hodnověrné datování Maria Buildrepse v rámci hypotézy Posunu zemské kůry. Komplexy včetně El Miradoru mají stejnou odchylku orientace svých základů od současného zemského pólu. Orientovány jsou na pozici nyní II. pólu a tedy časově je lze umístit do rozmezí před 130 tis. – 155 tis. lety.

Na pláncích komplexu YAXHA je dobře vidět na čem stojí všechny nadzemní struktury každého komplexu. Základy tvoří i vícestupňové masivní plošiny postavené z objemu kamene mnohonásobně převyšujícího objem povrchových struktur. Samotné pyramidy zastupují jen vrcholek „kamenného ledovce“.
Podle Arsenijova důvěryhodného zdroje se pod plošinami nacházejí podzemní prostory a propojovací daleko vedoucí tunely. Jejich nálezy ale nejsou oznamovány a nejsou přístupné veřejnosti.

Většina racionální minulosti neznalých turistů upírá své pohledy k vrchním částem konstrukcí. Ty jsou bohužel leckde tvořeny už velmi primitivním způsobem upevnění lámaných menších kamenů do postupně tuhnoucí vápenné kaše. To lze opravdu dokázat bez nejen pokročilých, ale jakýchkoli technologií pomocí tyčí a rozbíjení kamene o kámen. Nástavby na nejvyšších vrcholech jsou obvykle doplněné dodatečně a nebyly součástí původní konstrukce.

Sklopíme-li zrak k základům, vidíme přesné kamenné bloky někde ještě bezespárově vázané. Po několika řadách výše je vidět zdivo sice kvalitně poskládané, ale už se spárami. Pravděpodobně byly původní struktury svrchu rozbořeny a byla provedena dávná rekonstrukce.

Koncept. Brzy pokračování ….

Naposledy upraveno: 30. 6. 2025.

Tolerantní rozměry tlakové nádoby jaderného reaktoru (v procentech) se obvykle vyskytují v rozmezí 0,5% až 2%. Toto procentní vyjádření se vztahuje k nominálnímu rozměru, tj. rozměru, pro který je nádoba navržena.
Názorný příklad: Pokud je nominální průměr tlakové nádoby 10 metrů, pak tolerantní rozměr by mohl být 10,05 metrů (0,5% navýšení) nebo 10,2 metrů (2% navýšení).

Délková symetrie dvou stěn dlouhých 11 m prostory SUDAMA má odchylku 0,16 %. Náklon stěn dosahuje odchylky přesnosti 0,11 %. A je tu jeden drobný detail megalitické prostory GOPIKA. Delší stěny jsou součástí dvou různých kružnic s poloměrem okolo 200 m. Žádné prosté mechanické zařízení zde tedy ke zhotovení být použito nemohlo.

Upřímně, srovnání s přesností tolerance tlakových nádob reaktorů bylo obrazné. Ale ve skutečnosti vytvořit takové složité vnitřní prostory v žulovém masivu je tak náročné, že vyrobit tlakovou nádobu reaktoru je proti tomu dětská hračka. Na této planetě neexistuje nyní (pokud ovšem víme) takové zařízení a ani nikdo, kdo by to byl schopen provést.

Poslední úprava ze dne 28.5. 2025.

Doplněno v oblasti Astrofyzika téma Zásadního příslušenství Sluneční soustavy, téma Růstu planety Země s českou stopou! A v podmenu vstup do Fyziky megalitických civilizací .

Jedním z nejprogresivnějších badatelů zkoumajících racionální minulost naší planety a současného lidstva je vzděláním filolog Maksim Gaubec. Náš portál považuje jeho zjištění za jeden ze základních pilířů vytvářené syntézy poznání našeho Universa.

Přepisujeme ve volném překladu krátký komentář Maksima Gaubece ke stupni poznání, k jakému momentálně dospěl. A s kterýmžto se víceméně náš portál GP může ztotožnit. Se zvýšeným důrazem našeho portálu na nevytváření si iluzí o dokonalosti minulého, zapomenutého a dnes v rozvalinách spočívajícího světa (dokud o něm nebudeme vědět více, zda-li někdy), o neznámých inteligentních bytostech – nositelích civilizace a o tehdy žijících verzích dnešního lidstva.

Díváme se na fragmenty jiného, dávno ztraceného, zapomenutého a znovu nalezeného, rozvinutého prastarého světa.
Usilovně přepisovaného iracionálně předpojatou fikcí institucionálních historiků.

Světa hojnosti. Světa bez hradeb.
Světa, kde jsou ohromné zdroje věnovány na okrášlení kamennou krajkou …. .

Je pravděpodobně lehkomyslné, aniž bychom znali celý obraz, idealizovat nebo upadnout do utopismu. Ale Platón ve svém převyprávění, již pro něj dávné legendy, popsal Atlantidu přesně jako Utopii, krásný sen o Zlatém věku.

Tady jsou, kamenné zahrady ztracené Atlantidy …. .

Někteří naivní lidé hledají bod na mapě. Pro mně, protože jsem byl na bezpočtu míst, je zřejmé, že Atlantida NENÍ město a NENÍ kontinent, Atlantida je vše.

Vše co vidíte v Zapomenutých rozvalinách (Zabytyje ruiny).

Maksim Gaubec

Veškerá díla megalitických civilizací jsou všechno jiné než sériové produkty. Od tisícitunových bloků staveb po drobné rostlinné ornamenty fasád stavebních konstrukcí. Někde uprostřed stojí 3D sochařské portréty, basreliéfy personifikovaných bytostí.
Naše humanoidní civilizace naproti tomu, zvláště s pomocí relativně pokročilé technologie, pořádá doslova orgie sériovosti ve všech druzích produktů, včetně uměleckých děl, kde na jeden originál pak připadají myriády sériových reprodukcí.
Přestože megalitické struktury můžeme zařadit typově (a jejich pravý smysl neznáme včetně Antických chrámů, divadel, amfiteátrů, ….), každý jeden kus je naprosto originální. Příklady? Bloky polygonálního zdiva, sochy s individuálními rysy obličejů a v podstatě vše, včetně výše uvedeného.
Možná tento rys megalitických civilizací čeká na objevitele, který k němu přiřadí nějaký matematický princip (náš portál napadají fraktály?) související se skutečnou podstatou „našeho“ (jsme tu jen chvíli, a na chvíli …. ?!) Universa.

.Každému pozorovateli přírodních jevů je jasné, že je nelze definovat použitím celých čísel a navíc nejsou statické, neustále se dynamicky pozměňují v čase. Pro další úvahy budeme potřebovat komplexní čísla, pro představu Minkowského čtyřrozměrný prostor, načež badatelé z LAI (Laboratoř Alternativní Historie) definují zcela novou geometrii čtvrtých mocnin prostoru i času a hypotetické „hyperborické“ pole, kde je určující rychlost jiná než světla v rámci jiné interakce (a může být i vyšší). To vše potřebujeme k pochopení tvarů pyramid, jejich přímých úhlů (na rozdíl od našich technických Maxwellových obloukových) a jejich technologické funkce.

Naposledy upraveno: 24. 5. 2025.

Jedna z nejzvláštnějších megalitických lokalit – Puma Punku v Bolívii je adresátem mnoha hypotéz. Kdo byl stavitelem, kdy vznikla, jaký byl účel stavby a jakým způsobem byla vytvořena. Protože jsou stavební dílce natolik zvláštní a některé natolik masivní a nikde v okolí nelze nalézt zdrojový lom použité horniny, vznikla rozšířená hypotéza výroby dílců jakýmsi odléváním či lisováním geopolymerního betonu.

Nyní je však zdokumentován dřívější nález jednoho z evidentně totožných dílců na vrcholu pětikilometrové sopky vzdálené vzdušnou čarou 55 km. Tím se opět vracíme ke klasické hypotéze postupu stavby. Na místě lomu jsou z horniny vyříznuty bloky, možná už zde s přesností desetin milimetru, tak jak budou zapadat do kompletní stavební struktury. Poté budou přepraveny na určené stanoviště, tam sestaveny a na kompletní hotové stavbě bude jedním nebo několika průchody megalitického zařízení do slícovaných bloků vyhloubena často bohatě dekorovaná lícová fasáda.

O tom co proces stavby takovým způsoben předpokládal uvažujeme v tématu Technologie.

Výprava Maksima Gaubece do Kambodži přinesla, tak jako vždy při průzkumu megalitických struktur, otázky a další otázky a – žádné odpovědi …. .

Koncept! Pokračování brzy!

Naposledy upraveno: 26. 6. 2025.

Jdeme po stopách „3D extraktoru“ na různých lokalitách planety Země.

Postupujme stejně jako institucionální historická věda. Nevíme na co se díváme a kým a čím to bylo vytvořeno, ale pokud to kategorizujeme, jako bychom si objekt osvojili a zařadili do našeho chápání světa. Neznáme podobu a princip fungování technologie, ale výsledný efekt vidíme v mnoha provedeních.

Zatím námi blíže neurčený 3D extraktor hmoty – s technologií pravděpodobně využívající hluboké fyzikální zákony – používaly megalitické civilizace na lícové straně stavebních bloků na vytvarování ornamentů a basreliéfů. V lokálním provedení antickém, indickém, kambodžském. A také pro hloubení členitých chrámových komplexů v monolitickém masivu horniny.

Hmota jednoznačně nebyla odstraňována v přímé dráze, ale i zpoza horní vrstvy bloku materiálu. Současná civilizace používá 3D tisk, který je založen na vrstvení materiálu na sebe. Hypotetický 3D extraktor naopak odebíral hmotu horniny – a to navíc po nepřímé dráze. Přemisťoval své ohnisko odstranění hmoty do strany a do hloubky bez narušení materiálu blíže povrchu. Kromě výsledných tvarů nezanechal po sobě žádnou stopu nástroje. A hlavně neudělal nikdy a nikde žádnou chybu, která by znehodnotila dekorovaný objekt.

Antické Středomoří – země kamenných krajek

Indie – země soustružených sloupů, basreliéfů

Kambodža – země pyramid, soustružených balustrád, basreliéfů a Nagů

Indické chrámy hloubené v monoblokovém horninovém masivu

Upraveno 24. 2. 2025.

Lokalita a určení: Borové lesy u Marmaris. Historický region Kárie.

Význam staveb: Opěrné zdi umělých plošin.

Průzkum: Maksim Gaubec a Anton.

Náš komentář portálu GP
Vazba bloků – polygonální by snad mohla nasvědčovat „novější“ 🙂 výstavbě. Na druhou stranu eroze vápence místy přeměněného v mramor je opravdu dosti značná. Můžeme však zde předpokládat, že stěny nebyly překryty spadem hlíny, alespoň ne příliš dlouho. Na rozdíl od antických komplexů vykopávaných od 19. století, což u nich přispělo ke konzervaci výborného stavu.
Pracovní odhad stáří podle vzhledu značně archaických stěn, dle nás, by se mohl pohybovat ve vyšších desítkách tisíc let nebo i více?

.
Aktualizováno 12. 10. 2024.