Katastrofy nedávných staletí postrádající oficiální vysvětlení včetně absence historických záznamů
Kataklyzmata jsou nám stále v patách, nejsou to události z dob dávno minulých, ale i ze zdánlivě nám nepříliš vzdálených.
Vycházejíce také z mnoha fyzických pozůstatků stavebních konstrukcí řada nezávislých badatelů zaměřuje svou i naši pozornost na 17. (16./17.) století a dále na 19. (kolem roku 1840).
Nálezy a vůbec okolnosti spojené s těmito obdobími jsou velmi podivné a historické záznamy se o nich nezmiňují nebo zdá se spíše neexistují.
„Hliněná potopa 19. století, řez „kulturní vrstvou“ Oleg Vereshchagin
Hliněná potopa 19. století Oděsa“
„NEJVĚTŠÍ HANBA: Fontány fungovaly, paláce neměly toalety — jsme snad „osadníci“?“
Hlína spadla z nebe, otázkou je její zdroj
Fakta zasypání stejnorodou vrstvou hlíny o hloubce čtyř metrů jsou zcela prokazatelná.
Osud místních obyvatel musel být neodvratný a krutý.
Ale tím nejvíce znepokojujícím v této věci je neexistence písemných zápisů událostí, které je musely doprovázet.
Oficiální vysvětlení „kulturními vrstvami“ nelze nazvat jinak než stupidně neuvěřitelnými, zcela nedostatečnými s mnoha mezerami.
Jak si tedy neklást nekonečné množství otázek a nesnažit se dobrat logických a racionálních vysvětlení?
„V tomto filmu (neobsahuje AI) uvidíte určitý pohled na oficiální verze zasypání prvních pater budov „kulturní vrstvou“ na příkladu Petrohradu.“
„Oceán zasypal starověká města hlínou. Nová hypotéza!“
Pozn. GP: Zajímavá hypotéza pracující s faktem růstu planet – průměru a hmotnosti, doprovázeným geofyzikálními efekty.
Pokračování bude ….
Publikováno 21. 8. 2025, upraveno: