200 letý cyklus

Nejen kataklyzmata nedávných staletí, ale především nevysvětlované podivnosti

Kataklyzmata jsou nám stále v patách, nejsou to události z dob dávno minulých. Z mnoha fyzických pozůstatků stavebních konstrukcí řada badatelů směruje naši pozornost na 17. (přelom 16. a 17. století) a 19. (období kolem roku 1840) století. Nálezy a vůbec okolnosti spojené s těmito obdobími jsou velmi podivné.


„Hliněná potopa 19. století, řez „kulturní vrstvou“ Oleg Vereshchagin
Hliněná potopa 19. století Oděsa“

„NEJVĚTŠÍ HANBA: Fontány fungovaly, paláce neměly toalety — jsme snad „osadníci“?“


Nejvíce znepokojující je neexistence písemných zápisů událostí, které je musely doprovázet. Oficiální vysvětlení jsou těžko uvěřitelná a zcela nedostatečná s mnoha a mnoha mezerami.

Jak si tedy neklást nekonečně otázek a nesnažit se dobrat logických a racionálních vysvětlení?

„V tomto filmu (bez AI) uvidíte zvláštní pohled na oficiální verze zasypání prvních pater budov „kulturní vrstvou“ na příkladu Petrohradu.“

Proč byla okna takzvaných tartarských a starosvětských budov tak neuvěřitelně velká? Při studiu katedrál, vládních budov, nádraží a sirotčinců v Evropě a Severní Americe se objevil vzorec, který standardní architektonické vysvětlení nedokáže objasnit.


Nemožné kamenné artefakty z doby před 200 lety

Fikce institucionální historie nastoluje fenomén kamenných artefaktů vyrobených údajně ručně a nikoliv technologií, které prý tehdy oficiálně neexistovala. Několik jich portál GP zde uvede. Souvislost s kataklyzmaty a přepsáním historie není vyloučena.

„Babolovská vana je jedinečný artefakt z 19. století. Pokusíme se přiblížit se k odhalení tajemství jejího vzniku. K řešení tohoto úkolu použijeme vysoce přesný 3D skener.“


Publikováno 21. 8. 2025, upraveno: