O bytostech jiného původu, pomáhajících lidem. Které pomohly vyvést lidstvo z naprostého chaosu po kataklyzmatu.
„PROČ JSME TADY? JAK TO, ŽE TU STÁLE JSME? | PAUL WALLIS
Jak se lidstvu podařilo přežít řadu planetárních kataklyzmat? Je naše přežití jako druhu pouhou náhodou? A jaký je smysl lidského života na Zemi? Vymysleli jsme si „bohy“ a „duchy“, abychom si nejistý život na Zemi učinili snesitelnějším? Nebo snad tento jazyk zakrývá něco, co otřáslo světem, z dob hluboké minulosti lidstva? V tomto úryvku z delšího rozhovoru se autor šesti bestsellerů Paul Wallis zabývá těmito otázkami z pohledu starověkých textů, včetně Bible, a příběhů předků z celého světa – od Nigérie po jižní Afriku, od Havaje a Blízkého východu až po svět prvních Australanů.“
„Setkání s mimozemšťany a genetická omezení – Starověcí lidé se nás snažili varovat | Paul Wallis (rozhovor)“
Obyvatelé místností megalitických staveb
Tak jako nerozumíme smyslu a účelu megalitických konstrukcí, nevíme si rady s dispozičním řešením místností uvnitř nich.
Pokud máme představu obyvatelnosti místností, byly-li k tomu určeny, nespokojeně si prohlížíme jejich rozměry, nepřiměřeně malé v porovnání s masivností stěn, které je obklopují. Jednak nepříliš dlouhé a k tomu stísněně úzké. Vhodnost pro ubytování a užívání pro člověka (primáta nebo vůbec jemu podobnému obratlovci) je zcela neuspokojivá.
Návrh hypotézy portálu GP zní. Vnitřní prostory – místnosti lze nejspíše přirovnat k doupatům nebo norám, kdy jejich obyvatel má pod naprostou kontrolou, doslova na dosah, celý jejich prostor, ohraničený masivními, velmi pevnými a tudíž bezpečnými stěnami.
Analýza výše je založená na módní interakci s AI, s kterou se portál GP sice ne zcela ztotožňuje, ale stojí určitě za zhlédnutí.
Předlidské bytosti – nositelé pokročilých civilizací
Po stopách jihovýchodně asijských Nagas – také učitelů lidstva,. Popisovaná podoba se objevuje i v dalších mytologiích naší planety. Portál GP proto nepouští ze zřetele vodní stopu.
Zapovězený chrám Candi Sukuh Temple uprostřed Jávy se vymyká všem obvyklostem
Mysteriózní unikátní prastarý pyramidální chrám Indonésie – Candi Sukuh v původním průzkumu Praveena Mohana
Nagové se sedmi hlavami. Skulptury podle našeho portálu zhotovené technologií 3D extraktoru hmoty. Nebudou jen vymyšleným mýtem.
Zdejší abeceda ozdobných hadovitých písmených tvarů se nazývá Deva Ra Nagi.
Dévi jsou bohové (versus Asúri – démoni) (analogicky Olympané versus Titáni).
Ra je řeč a Nagi je jazyk božských hadů, ušlechtilých, předávající znalosti a vzdělávajících mladé lidstvo.
Nagas nejsou hadi ani reptiloidi, jen mají na ně z lidského pohledu určitou podobnost. Tady mají tyto bytosti dobrou pověst a léčitelské schopnosti.
Nagas s devíti hlavami. To by mohlo být také jedno centrální tělo a osm jakýchsi chapadlových končetin? Přihřejme si polévku s hypotézou portálu GP o podstatě pradávných bytostí, však?
Pradávné sošky bytostí z prvních lidských kultur – Ubaidu a Dogu
Sošky kultury předcházející Sumer – Ubaidu – zobrazují reálné bytosti?
Dogu sochy. To NĚCO nechte na hlavě …. .
Co zobrazují japonské sošky Dogu? Velké vystouplé oči s vodorovnými štěrbinami zřítelnic. Výčnělky imitující končetiny nasoukané do válcově kuželovitých pouzder …. .
Bytost, která se vymyká pozemské živočišné říši. Možná má něco společného s oněmi pradávnými bytostmi.
„Dr. Peter Godfrey-Smith je filozof biologie, potápěč a autor knih „Other Minds“ a „Metazoa“ – dvou z nejvýznamnějších děl o zvířecím vědomí, jaká kdy byla napsána. Ve svém výzkumu se zabývá chobotnicí nejen jako zvířetem, ale jako mimozemskou inteligencí, která si vyvinula komplexní mysl zcela odlišnou od té naší.“
Pokud bychom mohli považovat sošky Ubaidské kultury za zobrazení reálných bytostí, mohli bychom sestavit za portál GP zaujatou (přiznáváme se) hypotézu o jejich fyziologické podstatě. Nemyslíme si, že mají něco společného s pozemskými reptiloidy.
Tělo je štíhlé a protáhlé, možná částečně amorfní, ale snažící se napodobit humanoidní tvar. Zdá se, že nedisponují klasickými oddělenými dolními končetinami, spíše jakýmsi zúženým koncem těla s naznačenou rýhou uprostřed jako imitací dvou nohou. Ani ramena a ruce nemají tvar jako u obratlovců ale spíše dlouhých výčnělků vybíhajících z horní části těla. Někdy jsou posety okrouhlými výstupky, které portál GP musí považovat za přísavky (a je to tady). Hlava je protáhlá s velkýma vystouplýma očima, u kterých bychom předpokládali vodorovné štěrbiny zřítelnic. Ústa se zdají být nevelká a nos imitací. Hlava je hodně protažená vzad anebo možná to protažení skrývá něco. Něco jako trs kratších chapadel, zapletených do sebe, případně skrytých pod nějakou pokrývkou.
Více také v zásadním tématu Efekt Medúzy, Gorgony z rodu Titánů.
Písemné doklady o paleokontaktu v dávných epochách
V původních, dnes náboženských, textech lze nalézt mnoho zpráv o paleokontaktech s nelidskými vyššími bytostmi. Musíme se však vrátit k jejich původnímu znění a neztrácet v překladu realistické popisy přeměnou v metafory a poezii. Také o soškách Ubaidu.
„DRACI Z EDENU | ONTOLOGICKÝ ŠOK A ODHALENÍ EXTRATERESTRÁLNÍCH BYTOSTÍ V BIBLI | PAUL WALLIS A MAURO BIGLINO„
„Co dělají „ještěrčí lidé“ v archeologickém nálezu v Iráku? Kdo jsou „Bn Ilm“ v Sýrii? Proč objev sinosauropteryxe v Číně zpochybňuje naše chápání – a to nejen paleontologie, ale i historie a samotného náboženství? Jak se Bible a další starověké texty vztahují k dnešním vlnám odhalení neidentifikovaných letících objektů (UAP)? A měli bychom se obávat blížícího se ontologického šoku?
Toto video oslavuje VYDÁNÍ nové přelomové knihy Paula a Maura – THE DRAGONS OF EDEN.„
Obyvatelé hluboko-podzemních sídel
Kapadokiji lze přirovnat k ementálu, pokud bychom ji uprostřed rozkrojily od povrchu do hloubky stovek metrů, pokud zatím víme.
Ten kdo vybudoval a první obýval tato sídla neuvažoval podle naší logiky. Schéma rozvržení dutin je nám nepochopitelné. Tvar průchodů a místností je vesměs oválný, nikoliv pravoúhlý jak by pro nás bylo přijatelnější. Spíše než město připomíná toto schéma termitiště. V nízkých úrovních se lidská těla dokáží posunovat v úzkých prostorách spojovacích chodeb jen po čtyřech. Ale místnosti do nichž ústí se naopak stále zvětšují. Přirozené osvětlení není nijak zajištěno a oheň zde nebyl používán.
Jaké bytosti zde byly schopny žít a před čím nebo kým unikaly? Datování je možné až do hloubky miliónů let.
Kolik úrovní je v největším odkrytém podzemním sídlišti nemáme tušení. Spodní úrovně jsou zanesena písčitou zeminou, údajně některá také rozrušena a možná zatopena. V hloubkách jsou pravděpodobně také tunely propojující kilometry vzdálená sídliště mezi sebou.
„Globální síť propojených podzemních zařízení?
Bylo Derinkuyu součástí rozsáhlé sítě propojených podzemních zařízení? Zkoumáme ohromující 9 km dlouhý tunel spojující Derinkuyu s Kaymakli a zvěsti o ještě delších chodbách dosahujících délky 21 km. Mohly by to být pozůstatky legendárního „Vara“ – podzemní „Archy“ popsané v perské Avestě, která měla chránit život před „krutou zimou“ nebo Velkou potopou?„
„Podzemní mýty: Souvislosti se Šambalou, Agarthou a Nagy.“
„Tříprstá stvoření a hobiti: Kdo stavěl města v neogenu?“
Jako geolog klade A. Koltypin vznik skalních umělých struktur nikoliv do 1. až 3. tisíciletí BPE podle zařazení institucionálních historiků, ale do jednotek až desítek miliónů let.
Pokračování bude ….
Publikováno 19. 7. 2025, upraveno 31. 7. 2026.