Tolerantní rozměry tlakové nádoby jaderného reaktoru (v procentech) se obvykle vyskytují v rozmezí 0,5% až 2%. Toto procentní vyjádření se vztahuje k nominálnímu rozměru, tj. rozměru, pro který je nádoba navržena.
Názorný příklad: Pokud je nominální průměr tlakové nádoby 10 metrů, pak tolerantní rozměr by mohl být 10,05 metrů (0,5% navýšení) nebo 10,2 metrů (2% navýšení).
Délková symetrie dvou stěn dlouhých 11 m prostory SUDAMA má odchylku 0,16 %. Náklon stěn dosahuje odchylky přesnosti 0,11 %.
A je tu jeden drobný detail megalitické prostory GOPIKA. Delší stěny jsou součástí dvou různých kružnic s poloměrem okolo 200 m. Žádné prosté mechanické zařízení zde tedy ke zhotovení být použito nemohlo.
Srovnání s přesností tolerance tlakových nádob reaktorů bylo sice obrazné. Ale ve skutečnosti vytvořit takové složité vnitřní prostory v žulovém masivu je tak náročné, že vyrobit tlakovou nádobu reaktoru je proti tomu dětská hračka.
Na této planetě neexistuje nyní (pokud ovšem víme) nikdo ani jakékoliv zařízení, schopné vytvořit takové prostory.
„Oficiální věda mlčí, ale my víme, že to není náhoda.“
Delší stěny jsou části oblouku dvou různých kružnic s poloměrem 173 m a 209 m.
Pozn. GP: Francouzský tým, který jako první provedl přesná měření, tuto vlastnost neodhalil a vyhodnotil ji mylně jako nepřesnost stavitelů, místo fenomenální přesnosti.
„Zakázané jeskyně Indie: Barabar. Dokumentární film.“
„Jedno z nejunikátnějších míst na planetě – prostory šperkařské kvality, jejichž složitá geometrie je přesná na 99,9 %; oficiální historie je označuje za jeskyně, doslova za chlév vytesaný do žuly ve 3. století př. n. l. za vlády indického krále Ašóky pro pastýře a dobytek. Na internetu se najde mnoho odpůrců, kteří se domnívají, že to nevypadá jako chlév, ale spíše jako francouzský vinný sklep z konce 19. století. Vyrazili jsme do tohoto Bohem zapomenutého místa, ležícího daleko od všech obydlených oblastí, vybaveni od hlavy až k patě moderním vybavením, abychom vše viděli na vlastní oči, přišli tomu na kloub a ukázali vám, co jsou vlastně ty slavné jeskyně Barabar?“
„Uvnitř jeskyní Barabar se děje něco velmi podivného. Na určitém místě se zvuk zesiluje. Jednoduché dupnutí na podlahu zní jako hrom. Je to náhoda? A co světlo? Viděli jste někdy, že by se světlo chovalo takto? Byly jeskyně Barabar postaveny s využitím pokročilé starověké technologie?“
Pozn. GP: Praveen provádí jednoduchý empirický test zvukových i světelných odrazů.
Poslední úprava ze dne 26.8. 2026.