Primáti – vznik mnoha druhů lidí

Nové nálezy ukazují na řadu ohnisek výskytu hominidů v různých regionech statisíce až miliony let před tím, než udává hypotéza „Afrického původu“.

„Ohromující nový objev zcela mění pohled na lidskou evoluci“
„Šokující nový objev naznačuje, že druh Homo sapiens může být starý 1 milion let.
Zároveň to naznačuje možnost, že se Homo sapiens poprvé objevil mimo Afriku.“

Více také v češtině:

Češi stále věří, že kolébkou lidstva je Afrika. Nový objev vás vyvede z omylu – Techzpravy.cz

„Objevili jsme moderní lidi… před 3 miliony let?
Na konci 19. století odkryli archeologové v Itálii lidské ostatky v nalezištích, o nichž se předpokládalo, že jsou staré miliony let.
Kdyby to byla pravda, tento objev by zcela převrátil vše, co jsme si mysleli, že víme o lidské evoluci. Co tedy bylo vlastně v Castenedolu nalezeno? Proč to někteří vědci brali vážně? A proč to dnes většina badatelů odmítá?“

„Záhadný objev, který dokazuje, že lidé existovali již před 476 000 lety – Michael Button“
„Michael Button se připojuje k Andrewovi Goldovi, aby rozebral jeden z nejzajímavějších archeologických objevů posledních let: 476 000 let starou dřevěnou stavbu nalezenou u vodopádů Kalambo v Zambii. Proč tento nález překvapil tolik výzkumníků? A co to vypovídá o inteligenci raných lidí?
V této cílené diskusi Button vysvětluje význam kalambské stavby – dvou do sebe zapadajících klád, pečlivě opracovaných tak, aby jedna bezpečně zapadala do druhé. Nejedná se o náhodné sestavení; svědčí to o záměrném návrhu a plánování. Co to ale znamená pro naše chápání raných lidí?
Zabývá se myšlenkou kognitivních schopností. Pokud byli lidé – nebo jejich předkové – schopni stavět takové konstrukce před stovkami tisíc let, jak pokročilí vlastně byli? A zpochybňuje tento objev dlouho udržované předpoklady o tom, kdy se objevilo komplexní myšlení?
Button také uvažuje o tom, jak jsou podobné objevy interpretovány. Když nové důkazy posouvají časové osy dále do minulosti, jak na to reaguje akademický svět? A proč trvá, než některé nálezy zcela přetvoří zavedené narativy?
Na základě archeologického kontextu zdůrazňuje vzácnost dochovaných dřevěných staveb z tak dávného období. Proč je tento objev tak jedinečný? A co mohlo být ztraceno v běhu času, co jsme prostě ještě nenašli?
To, co činí tento rozhovor obzvláště poutavým, je jeho zaměření na přehodnocení lidských počátků. Button nepředstavuje pouze objev – klade širší otázky o tom, jak definujeme inteligenci, inovace a pokrok.
Zabývá se také širšími důsledky. Pokud byli raní lidé schopni více, než jsme si mysleli, jak by to mohlo změnit způsob, jakým nahlížíme na náš vlastní vývoj jako druhu.„

„Praktický důvod pro umělé prodlužování lebek“
„Důvodů je jistě mnoho, ale tento je zcela zřejmý, jakmile si přečtete příslušné informace. Obři, neandrtálci, denisované a protáhlé lebky k sobě prostě patří …“

„Anatolij Kljosov. Metodika a nové údaje z oblasti DNA genealogie.“
Haploskupiny jsou analogem rodu.
„V tomto rozhovoru s profesorem A. A. Kljosovem se zabýváme tím, jak mutace SNP a DNA genealogie mění dosavadní představu o migracích a etnogenezi. O složitých věcech hovoříme srozumitelným jazykem: od starověkých genetických linií až po kulturní stopy, které zanechaly v Evropě, Asii a za oceánem.​
Dozvíte se: kdo jsou nositelé R1a a R1b, jak se tyto linie rozšiřovaly z východní Evropy na Kavkaz, do Indie, na Blízký východ a do Severní Ameriky a proč je to důležité pro pochopení současných národů. Dotkneme se i kontroverzních témat: původu Rurikovců, „genetického portrétu“ Švédska a nečekaných souvislostí mezi Slovany, Indy, Araby a obyvateli Nového světa.“
Pozn. GP: Šíření původního druhu člověka z Afriky je podle Klosova vědecky absolutně nepodložená hypotéza.

Nová verze události praktického vyhlazení mužské populace zhruba v době než začaly vznikat lidské civilizace.
Nicméně ponecháváme komentář portálu GP v původní podobě, to co uvádíme, zdá se potvrzují zásadní změny stavebních struktur:
V době před 6 tis. lety plus minus nastal bod zlomu. Jak vypadal tehdejší svět „Zlatého věku lidstva“ do toho okamžiku si může čtenář přečíst ve Vyznání badatele v Blogu. Kromě opěrných stěn umělých plošin nebyly komplexy megalitických staveb zdobených kamennou krajkou obehnány žádnými hradbami, byla to otevřená prostranství.
Zdá se, že na mnoha lokalitách žily dosti početné skupiny lidstva, v různých verzích primátů našeho typu, pod patronátem „bohů“. Možná to byl ne zcela svobodný, ale příjemný život. Možná byl zatížen určitou daní „bohům“ o níž je snad dobře, že zatím nic nevíme (ale o tu znalost stojíme).
V nějakém okamžiku „bohové“ zmizeli, možná aniž se stihli rozloučit. A vypukla řež – loupení a zabíjení neusměrňovaných skupin primátů mezi sebou, válečná tažení za lupem a potravou. Megalitické stavby (nebo jejich trosky) byly usilovně rozebírány a přestavovány do nových typů konstrukcí – hradeb. Bez použití pokročilých technologií, spojovány maltou a tehdejším betonem. To lze snadno fyzicky zdokladovat návštěvou jakékoliv starověké pevnosti a opevněného města a prohlédnout si, z čeho jsou obranné zdi poskládány. Opevněná místa často využívají části původních otevřených megalitických struktur a uzavírají je do obranyschopných míst dostavěnými zdmi a hradbami.
O tom všem ale výše uvedené video nemluví, příčiny vyhlazovacích válek institucionální historická věda neumí objasnit.