Primáti – vznik mnoha druhů lidí


Jedno místo původu a rozšíření moderního člověka?
Ne, spíše regionální ohniska řady druhů

Nové nálezy ukazují na řadu ohnisek výskytu hominidů v různých regionech statisíce až miliony let před tím, než udává hypotéza „Afrického původu“.


Podle Sumerů před námi existovalo šest neúspěšných verzí lidí (?) – přežila pouze jedna.
https://youtu.be/uwEHCal3Vfo

V roce 2200 př. n. l. vtlačil písař v chrámovém městě Nippur hrotem do hliněné tabulky a zaznamenal přesný počet pokusů, kolikrát se bohové pokoušeli stvořit člověka, než se jim to podařilo.
Bylo jich sedm.
Šest z těchto pokusů selhalo.
Tabulka se dochovala dodnes. Leží v zásuvce muzea ve Filadelfii. Je přeložena už přes devadesát let. Téměř nikdo ji nikdy nahlas nepřečetl.
Po většinu minulého století nám bylo řečeno, že příběh o původu člověka ve starověkém světě je příběhem poezie. Metafory. Primitivních lidí, kteří si představovali božského hrnčíře, jak z říční hlíny tvaruje postavy a vdechuje jim život.
Tuto interpretaci jsme vtiskli tabulkám, ještě než jsme je dokončili přeložit. Rozhodli jsme se, co tyto texty jsou, ještě než jsme je nechali promluvit.
A když texty promluvily – když popsaly postup, neúspěchy, opakování, konkrétní počet – označili jsme tu část za nejasnou. Možná zkomolenou. Neberte to doslova.
Šest neúspěšných verzí. Jedna, která přežila. To není metafora. To je záznam.

Pozn. GP: Výše uvedené je výmysl AI? Podezření je. Zatím to tu ponecháme.

Haploskupiny jsou analogem rodu. Šíření původního druhu člověka z Afriky je vědecky absolutně nepodložená hypotéza.
Profesor Anatolij Kljosov vypráví o mutacích v chromozomu Y, o výskytu R1a u Rusů a u vysokých kast v Indii, o tom, čím se haploskupiny liší od haplotypů a jak na 111 číslech v testu zohlednit věk druhu. Profesor vysvětluje, že staří Árijci vyšli z faťjanovská kultury (doby bronzové ve 2. tisíciletí př.n.l. v horním Povolží a v meziříčí Volhy a Oky, nazvaná podle obce Faťjanovo u Jaroslavle), vypráví o jejich stopách v Indii, Íránu a Číně. Řeč se týká větví Rurikovičových, kurganské teorie apod. V přednášce se uvažuje o vlivu Nilu na zemědělství, složitosti chronologie, rozluštění hieroglyfů a také o otázkách vzniku civilizace.


Z řetězu urvaní?! Počátek samostatné existence lidstva doprovázela pravděpodobně vlastní genocida.
The Forgotten Prehistoric War That Killed 95% of All Men
;@EdmundExtinction

Nová verze události praktického vyhlazení mužské populace zhruba v době než začaly vznikat lidské civilizace.
Nicméně ponecháváme komentář portálu GP v původní podobě, to co uvádíme, zdá se potvrzují zásadní změny stavebních struktur:
V době před 6 tis. lety plus minus nastal bod zlomu. Jak vypadal tehdejší svět „Zlatého věku lidstva“ do toho okamžiku si může čtenář přečíst ve Vyznání badatele v Blogu. Kromě opěrných stěn umělých plošin nebyly komplexy megalitických staveb zdobených kamennou krajkou obehnány žádnými hradbami, byla to otevřená prostranství.
Zdá se, že na mnoha lokalitách žily dosti početné skupiny lidstva, v různých verzích primátů našeho typu, pod patronátem „bohů“. Možná to byl ne zcela svobodný, ale příjemný život. Možná byl zatížen určitou daní „bohům“ o níž je snad dobře, že zatím nic nevíme (ale o tu znalost stojíme).
V nějakém okamžiku „bohové“ zmizeli, možná aniž se stihli rozloučit. A vypukla řež – loupení a zabíjení neusměrňovaných skupin primátů mezi sebou, válečná tažení za lupem a potravou. Megalitické stavby (nebo jejich trosky) byly usilovně rozebírány a přestavovány do nových typů konstrukcí – hradeb. Bez použití pokročilých technologií, spojovány maltou a tehdejším betonem. To lze snadno fyzicky zdokladovat návštěvou jakékoliv starověké pevnosti a opevněného města a prohlédnout si, z čeho jsou obranné zdi poskládány. Opevněná místa často využívají části původních otevřených megalitických struktur a uzavírají je do obranyschopných míst dostavěnými zdmi a hradbami.
O tom všem ale výše uvedené video nemluví, příčiny vyhlazovacích válek institucionální historická věda neumí objasnit.


Publikováno 25. 6. 2025, upraveno: