Proč se věnovat této moderní záležitosti na megalitickém portálu? Protože nadouvá neopodstatněnou pýchu nás rádoby inteligentních primátů, překrývá všechny velké podvody ještě větším podvodem.
Mění civilizační narativ ve prospěch psychopatických lhářů, kteří ověnčili vítězstvím americký systém, který se soustředil výhradně na budování konzumní spotřebitelské společnosti. Který neměl nejmenší šanci na takový úspěch z principiálního systémového důvodu.
Lunární podvod odvedl pozornost od závažných problémů samostatných lidských civilizací (viz Megalitické dědictví Homo Mentiri řečeného Sapiens).
Je největším podvodem na lidstvu za posledních 6 tisíc let.
První lidé na orbitě – rok 1961
Anglická ilustrace úspěchů dvou mocností je vůči NASA docela shovívavá. Ilustrace suborbitálního letu Sheparda v kabině Mercury dá propagačnímu průmyslu docela zabrat, aby malý poskok z Floridy nevypadal jako vtip.
Ruská verze ilustrace „úspěchu“ druhé strany ho opravdu nenadhodnocuje. Sovětská kosmonautika měla v tuto chvíli 20ti letý náskok před americkou.
Historie říká, že americká strana sovětský úspěch brzy dožene a pak nechá Sověty daleko za sebou. V Disneyovské fikci ano, ale v realitě se podle některých analýz první Američan dostane alespoň na orbitu až s raketoplánem Columbia. Tento ten 12. dubna (ano stejný jako u letu J. Gagarina) 1981 se stal Dnem kosmonautiky také v USA.
Zrada socialistického bloku, prodej prestiže za drobné a zlomená hrdost sovětského lidu
Ještě v roce 1961 vyhlašuje John F. Kennedy program Apollo. Ale už let Mercury byl rizikem a nikdo netuší, zda americká věda a technologie jsou schopné cíle dosáhnout. Během dvou let se nakonec přesto uskuteční čtyři (hypotetické) pilotované orbitální lety.
V roce 1963 je uzavřena Dohoda o zřízení „červené linky“, je známá jako „Memorandum o porozumění mezi Spojenými státy americkými a Svazem sovětských socialistických republik“
Kennedy plánuje v roce 1963 projev související s programem Apollo. V listopadu 1963 je však zavražděn a obsah projevu se již nedozvíme. Můžeme spekulovat, zda nemělo dojít k přehodnocení cíle na dosažení Měsíce do konce 60. let. Za dva roky program příliš nepokročil, ačkoliv 20. 2. 1962 NASA ohlásila první orbitální let Johna Glenna v rámci projektu Mercury.
Možnost dosažení orbity kabinami projektu Mercury a Gemini a už vůbec jejich návrat v celku vzbuzuje nejen velké pochybnosti, ale nevěřícný úžas, jak vyplyne z dalšího komentáře.
Po Kennedym ihned nastupuje Lyndon Johnson do funkce prezidenta a rozehrává se sada politických špinavostí: jako Tonkinský incident.
V říjnu 1964 po vnitrostranickém puči odstupuje Nikita Chruščov a nastupuje Leonid Brežněv. V mezinárodní politice uplatňuje politiku tzv. détente – uvolňování napětí mezi SSSR a USA.
Kontakty sovětských činitelů s americkými i ty oficiální samozřejmě probíhali už dávno předtím.
Chruščov (i Brežněv) byl velkými obdivovateli amerického spotřební průmyslu CocaColou počínaje, automobily pokračujíce a vrtulníky konče.
V oblastech tohoto průmyslu se uskutečnila řada návštěv Sovětů v USA a bylo docela paradoxně zjištěno, že jak hlavní konstruktér vrtulníků tak hlavní inženýr a aerodynamický vývojář rotorů jsou ruského původu.
Sovětský těžký průmysl a kosmický program sice získal obrovský náskok před zbytkem světa, ale slabinou byl právě rozvoj spotřebního průmyslu i zásobování obyvatel základními potravinami. Dále na území sovětů ležely nevyužité obrovské zdroje nerostných surovin.
Hlavní mocnosti studené války vnímaly své slabiny a uzavřené Memorandum o porozumění nastolilo docela široké meze možné spolupráce i v rámci soupeření. Ze sovětské strany panovala evidentně politická naivita o gentlemanském dodržování na nejvyšší úrovni uzavřených dohod o rozdělení globálních sfér působnosti každého z bloků.
Sovětská strana nabídla americké straně získání stejné prestiže v kosmickém programu a obratem získala nemalé plnění na oplátku.
Memorandum o porozumění o rozdělení světa v prvé řadě, transfer technologií automobilů Ford a vybudování na nich založené automobilky VAZ. Desetiletý kontrakt na americké obilí za cenu nižší než tržní. A možnost natáhnout do západní Evropy plynovody a ropovody ze svých bohatých ložisek. Jak vidíme všechna dlouhodobá plnění právě definitivně vyprchala a ruská strana má nyní už volné ruce.
Americká strana už se příležitosti nevzdala a vysála z ní co šlo a i když to nešlo opravdu barnumsky vyhnala vše až do finální absurdity a pak vše náhle uzavřela a žila z ní dalších 50 let.
Dnes vidíme, že až dosud to vše pro stranu USA bylo extrémně výhodné. Pro druhou stranu zlomená hrdost sovětského lidu měla pravděpodobně fatální dopad a ovlivnila silně světovou historii na dalších 50 let.
V březnu 1965 pilotovaná Gemini 3 uskutečňuje tři oběhy planety.
První kosmické lodi NASA jsou výtvarně a nakonec i materiálově disneyovsky stylizované á la hrnce, šrouby, nýty, matice. Utěsnit takové kabiny proti unikání vzduchu při atmosférickém tlaku je technicky neřešitelné a tak je rozhodnuto snížit tlak na třetinu až pětinu a použít čistý kyslík. Pole pro disneyovské gagy je dokonale připravené.
Zaprvé. Gemini má záchranný systém pro astronauty ve formě katapultovacích sedadel. Spuštění jejich raketových motorů v atmosféře čistého kyslíku i při třetinovém tlaku nepochybně způsobí spektakulární efekt. Konstruktéři to asi tak nějak tuší a tak nikdy plnou funkčnost procesu neověří.
Gemini je zvětšenou verzí Mercury – pro dva kosmonauty. Stísněná kabina je pro dýchání naplněna čistým kyslíkem při třetinovém atmosférickém tlaku.
Nosič Titan-2 (zde již z Geminy na vrcholu) má užitečnou nosnost zátěže 3600 – 3700 kg. Hmotnost lodi Geminy se pohybuje mezi 3800 – 3850 kg. Plus dva astronauté s cca. 200 kg. Plus minimální zásoby potravin,. Celkem cca. 4000 kg.
Kdopak vynesl na orbitu (hypoteticky) zátěž navíc? To je tajemství NASA (asi někdo od Disneyho).
Gemini-1 je bezpilotně vyslána na orbitu a po třech dnech kroužení je demontována sestupem a shoří. Důvodem jsou čtyři velké otvory před startem záměrně vyvrtané v tepelném štítu. Evidentně správnou funkci štítu a padákového systému při návratu z orbity není třeba ověřovat! Nerozumíte snad disneyovským gagům?!
Na obrázku je Gemini-2 po přistání na vodě po absolvování bezpilotního pouze suborbitálního letu. Funkce tepelného štítů a padáků je v tomto režimu ověřena. Takhle to testování bylo bezpečnější a nevystrašilo kosmonauty, kdyby něco v orbitálním letu nefungovalo!
Zadruhé. Každá normální kosmická loď, ponorka nebo prostory s rozdílným tlakem se otevírají směrem do prostoru s vyšším tlakem. Tlak tak přitlačuje víko k obrubě s těsněním. Obrácený směr však slibuje dobré disneyovské gagy, každý si umí jistě představit. Tlaková víka mají obvykle kruhový tvar, zajišťující rovnoměrné rozložení tlaku po celém jejich obvodu. Obrovský rozměr poklopu Gemini a jeho složitý tvar by byl konstruktérským peklem. Kabiny nemají přechodový průvlak a tak při otevření na orbitě (hypotetickém) vše vylétne do vesmíru včetně kyslíkové atmosféry. Přístrojům a elektronice až hodinové vakuum jistě nevadí, ani 120 až 150 stupňové přehřátí při přímém osvitu slunečními paprsky.
Víka od kabiny připomínají dveře od chladničky. A hele, červené silikonové těsnění je tu taky! Je v těsné vzdálenosti od tepelného štítu na zadním konci lodi, žhavícího se při vstupu do hustých vrstev atmosféry na 1300 – 1500 st. C a tepelný ochranný plášť kabiny se ohřeje na 700 st. C. Teplota hoření silikonu je 400 st. C. Budou následovat (hypoteticky) disneyovské gagy?!
No néé! Poklop kabiny je k tělu lodi připevněn dvěma klavírovými panty (určitě byly alespoň pozinkované)! Tak tohle je předčasné disneyovské finále!
Tepelný ochranný plášť kabiny je z tenkého žebrovaného kovového plechu (údajně z berylia) a s malým odstupem je připevněn ke stěně kabiny řadou jakýchsi nýtů. Protože Gemini nemá při startu žádný obal, je tato kompozice i kabina lodi s tupým vrcholovým kónusem vystavena silnému aerodynamickému namáhání a vibracím.
Stav upevnění tepelného štítu, asi po startu? Chybí nebo je utržených množství nýtů. Co za disneyovský gag nastane po návratu z orbity do atmosféry? Tak právě tohle se asi pro jistotu před výpravou na orbitu (hypotetickou) a navíc s posádkou dvou astronautů neodzkoušelo. A přesto nakonec všechny návraty z orbity (hypotetické) se podařily bez jediného problému. Asi NASA najala šikovný tým autorů disneyovských příběhů s dobrým koncem.
Přistáli jsme (tvrdí dodnes NASA – USA) na Měsíci?
Provedeme na chvíli velký skok v čase do doby po první uskutečněné lidské expedici na Lunu. A těšíme se na projevy bezprostředního nadšení kosmonautů, na jejich tryskající radost z úspěšného a šťastného návratu na Zemi. Na vřele vyjádřenou neskonalou vděčnost všem, kdo nějak přispěli k naplnění snu lidstva! A ….?
A následovala nejvystresovanější a nejúzkostnější tisková konference všech dob. Uspořádaná po údajně největším úspěchu lidstva v jeho historii. Podle psychologa možná jen pochopitelná tréma a nejistota při vystoupení před světovou veřejností.
Portál GP to vnímá takto:
Tehdy se lidé ještě styděli bezostyšně lhát a měli z toho velké obavy, strach z podřeknutí a odhalení.
Fotograf po dvacetileté praxi s focením přístroji značky Hasselblad říká: Tyto fotografické kompozice absolutně nemohly být vytvořeny kosmonauty fotoaparátem Hasselblad na povrchu Měsíce!
NASA ty nejdůležitější originální záznamy z údajného přistání na Měsíci ztratila a současně všechno zapomněla. Takže neumí obnovit žádnou z potřebných technologií.
Originální filmový záznam z prvních kroků na Měsíci nikdo nikdy neviděl. Vše co máme je pouze televizní nasnímání promítaného obrazu v prostorách NASA na stěnu. Nic víc nebylo sdělovacím prostředkům ani nikomu jinému poskytnuto z tohoto prý nejvýznamnějšího počinu lidstva.
Pokračování brzy.
Publikováno 4. 7. 2025, upraveno 26. 12. 2025.