Horská (ne) pevnost

Gaučoví stavitelé přichází neustále s vynikajícími nápady jak s pomocí tyče a lejna dotáhnout vápencové 2,5 tunové bloky po rovině k pyramidě, jak je zvednout a s přesností desetin milimetru sesadit k sobě a na sebe. Nejdříve to prý dokázali otroci za polévku, nyní zase zkušení námezdní dělníci.
Tak až to všechno géniové předvedou naživo, mohou se rozhlédnout po kontinentech a ukázat to samé na dalších statisících megalitických staveb.

Badatel po megalitické minulosti planety ztrácí vyrovnanost při střetu s těmito ‚“mohli“kami, kteří absolutně nemají přehled o rozsahu nespočetných složitých megalitických komplexů, které často převyšují objemem kamene pyramidy v Egyptě a které jsou na tak nemožných místech, že jiný přístup než vzduchem tam prakticky možný není.

Třeba v Anatolii jsou v různém stupni rozvalení a eroze nejméně stovky často nezmapovaných ruin z tunových bloků, na vrcholech hor, kam se po strmém srázu tak tak vyškrábe badatel Maksim Gaubec a jeho kolegové, sotva s batůžkem a lahví vody. Obrovské množství materiálu stavby se tam mohlo dostat jen vzduchem, stejně jako jeho tajemní neznámí uživatelé.
Archeologický průzkum na celé rozsáhlé horské lokalitě se stavebními konstrukcemi nenašel jediný keramický střep ani jiné známky jakéhokoliv lidského osídlení. Archeologové se sem už tedy z jejich hlediska pohledu nemají důvod vrátit.

Obrovské budovy a nespočetné množství až tunových bloků. Vchody o výšce 4 metry a okna vysoká 3 metry v nadzemních podlažích. Prostě architektura Gigantů.

(NE) Pevnost Černá mlha v Anatolii

Část 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7., 8., 9..

Stěny budov jsou typicky megalitické dvouplášťové s tloušťkou 1,2 metru. Místnosti také typické, velmi vysoké (stropy jsou zřícené) s plochou vzhledem ke stěnám až velmi malinké, odhadem sotva 3 x 4 metry, větší 5 x 6 metrů. Ne, tohle lidé určitě nekonstruovali a nepoužívali.

Naposledy upraveno: