Jdeme po stopách „3D extraktoru“ na různých lokalitách planety Země.
Hledáme shodné prvky, které vycházejí z jedné technologie. Na pravé straně typický vzor dekoru Antiků. Na levé straně možná vzor používaný v lokalitě Nagů?
Postupujme stejně jako institucionální historická věda. Nevíme na co se díváme a kým a čím to bylo vytvořeno, ale pokud to kategorizujeme, jako bychom si objekt osvojili a zařadili do našeho chápání světa. Neznáme podobu a princip fungování technologie, ale výsledný efekt vidíme v mnoha provedeních.
Zatím námi blíže neurčený 3D extraktor hmoty – s technologií pravděpodobně využívající hluboké fyzikální zákony – používaly megalitické civilizace na lícové straně stavebních bloků na vytvarování ornamentů a basreliéfů. V lokálním provedení antickém, indickém, kambodžském. A také pro hloubení členitých chrámových komplexů v monolitickém masivu horniny.
Hmota jednoznačně nebyla odstraňována v přímé dráze, ale i zpoza horní vrstvy bloku materiálu. Současná civilizace používá 3D tisk, který je založen na vrstvení materiálu na sebe. Hypotetický 3D extraktor naopak odebíral hmotu horniny – a to navíc po nepřímé dráze. Přemisťoval své ohnisko odstranění hmoty do strany a do hloubky bez narušení materiálu blíže povrchu. Kromě výsledných tvarů nezanechal po sobě žádnou stopu nástroje. A hlavně neudělal nikdy a nikde žádnou chybu, která by znehodnotila dekorovaný objekt.
Antické Středomoří – země kamenných krajek
Zůstatkové „propojky“ či můstky v Antickém ornamentu vyhloubeném do bloku mramoru jsou vedlejším příznakem technologického procesu výroby.
Umocnění dojmu provzdušnění a odlehčení masivních bloků dosáhli Antičtí tvůrci vytvořením rostlinného ornamentu pomocí odvrtaných otvorů vedle sebe a poté hlubokým odstraněním hmoty horniny zpoza takto vzniklých kamenných krajek.
Indie – země soustružených sloupů, basreliéfů
Je dobré si uvědomit, že pro efekt vystupujícího 3D ornamentu musel být z celého sloupu v indickém chrámu odebrán objem hmoty a jakákoliv chyba by znehodnotila celý sloup.
Duté miniaturní lebky uvnitř indického chrámu zdobící korunu sochy boha. Komentovat to lze jedině ve smyslu zmíněné technologie.
Kambodža – země pyramid, soustružených balustrád, basreliéfů a Nagů
Principiálně stejná technologie byla podle našeho portálu použitá na výrobu antického i kambodžského 3D ornamentu. I když jiným způsobem a v jiném ztvárnění. A objevují se podobné „propojky“ mezi prvky ornamentu.
Nádherný basreliéf (údajně z 11. století) nacházející se v kambodžském muzeu komentuje Taťána velmi zajímavě: „Klenotnicky přesné zpracování lístečků a prasátek a tančícího boha možná svědčí o tom, že výrobní nástroj a vyškolení lidé zůstali, zatímco bohové odletěli.„
Nelze nalézt jedinou stopu na kambodžském basreliéfu, kterou by zanechal nějaký nástroj, a i ta nejdrobnější část ornamentu je dokonale hladká.
Sochy jsou zhotoveny povědomou technologií 3D extraktoru hmoty. Sedmihlaví Nagové, nebudou jen vymyšleným mýtem. Zdejší abeceda ozdobných hadovitých písmených tvarů se nazývá Deva Ra Nagi. Dévi jsou bohové (versus Asúri – démoni) (analog Olympané versus Titáni), Ra je řeč a Nagi je jazyk božských hadů, ušlechtilých, předávající znalosti a vzdělávajících mladé lidstvo.
Jeden můstek vedle druhého spojující prvky v basreliéfu. V turisticky nepřístupné části komplexu Angkoru je naštěstí zatím vše nedotčeno restaurováním do historicky iracionálně předpojaté podoby. Ohledně basreliéfu lze nyní jasně konstatovat technický důvod vyskytujících se můstků, které by byly evidentně v následující fázi odstraněny. V tomto smyslu je tedy basreliéf z nějakého důvodu finálně nedokončený.
Indické chrámy hloubené v monoblokovém horninovém masivu
200 tis. tun odstraněné vysoce tvrdé bazaltové horniny. Neuvěřitelně sofistikovaným způsobem. Proč to udělali? Protože mohli a nebylo to pro ně zase až tak obtížné. Kailasa Temple, Ellora v Indii.
Upraveno 24. 2. 2025.